Pojmem separační anxieta, nebo také separační úzkost, bývá označován soubor negativních projevů nastupujících u psa typicky v době jeho odloučení od majitele. Mezi tyto projevy může patřit:
Nábytek pes většinou neničí cíleně, jedná se pro něj o prostředek, kterým se snaží odbourávat stres vznikající z náhlé samoty. Podobnou příčinu mají i ostatní příznaky choroby – jedná se o prostředky, kterými se pes marně snaží zbavit nervozity. Je tedy bezpředmětné na psa po příchodu domů křičet nebo jej jinak trestat, problémy se tím mohou jen zhoršit.
Řešení problému by mělo být vždy komplexní a zahrnovat důkladnou konzultaci s Vaším veterinářem, který již pejska nějakou dobu zná, a bude tedy schopen navrhnout dlouhodobé a efektivní řešení problému. Situaci můžete řešit i psychologicky, a to s pomocí behavioristů, zkušených kynologů přímo se specializujících na problémy s chováním. Stejně tak je na trhu hned několik veterinárních preparátů přímo určených k řešení této poruchy, často fungujících na principu feromonů, které jsou schopné psa svým pachem uklidnit.
Jelikož je prevence vždy lepší a levnější než léčba, nejlepší je problému předejít, a to vhodnou výchovou. Je potřeba psa už od štěněte systematicky zvykat, že je po některé úseky dne doma sám. Nejlepší je, pokud se od štěněte budete v prvních dnech zvykání vzdalovat jen na několik desítek minut, a až postupně můžete interval prodloužit na několik hodin.
S psími miláčky bohužel nejsou jen radosti, ale i starosti. Přejeme Vám však, aby tyto starosti s Vaším pejskem byly co nejmenší!
